Přírodní park Učka se rozkládá v severozápadní části Istrie. Začíná nad Opatijí a táhne se dále na jih až k zálivu Plomin. My jsme byli ubytovaní v obci Oprić, vzdušnou čarou velmi blízko. Z pláže i z moře jsme se dívali na kopce pohoří, které zvaly k výletu. Vyrazili jsme tam hned dvakrát.
Naším prvním cílem byl kaňon Vela Draga. Vyjeli jsme autem stoupajícími serpentinami z Iky přes Poljane a Veprinac do sedla Poklon a pak jsme zas klesali. Po pravé straně silnice nás zaujalo suché kamenité prostranství, a tak jsme se u něj krátce zastavili. Pak jsme pokračovali dál. Kousek před obcí Brci, nedaleko vjezdu do tunelu Učka, je menší parkoviště s odpočívadlem. Zde jsme zaparkovali a šli pěšky po značené turistické stezce směrem ke kaňonu Vela Draga.
Často jsme míjeli jalovce, buď se zelenými, nebo už zralými plody. Nejdřív jsme po setrvalém mírném klesání přišli na vyhlídku. Odtud následuje prudký sestup až na dno kaňonu. Ten už absolvoval jen manžel s nejstarší dcerou. Na dně kaňonu je (vcelku nezajímavá) jeskyně a řada zajímavých skalních útvarů.
Při cestě autem zpět jsme se ještě zastavili u pramene v jedné serpentině a pak už nás čekala jen klikatá cesta do apartmánu.
Podruhé jsme se vypravili na Vojak, nejvyšší horu pohoří Učka. Autem jsme vyjeli stejně jako předchozího dne serpentinami do kopců a zaparkovali v sedle Poklon. Odtud jsme šli pěšky na vrchol po turistické stezce. Je to přibližně 3,5 km setrvalého stoupání pěkným lesem s vápencovými skalami a občasnými průhledy do okolí.
Výstup nám zabral asi dvě hodiny (se svačinovými zastávkami a předáváním nejmladší dcery, která chtěla často nosit). Na vrcholu je volně přístupná kamenná rozhledna. V přízemní rozhledny je malý stánek se suvenýry a pohledy. Výhled do okolí je nádherný. Vyráželi jsme později, abychom nešli za horka, takže jsme nahoře byli asi v 18,30. Bylo zde pár dalších turistů a i při cestě dolů jsme ještě potkali několik protijdoucích.
